ze série Ester, 2009, fotogram, kombinovaná technika

ESTER

Kniha Ester vypráví o tom, jak Židovka jménem Ester, která se stala královnou v Perské říši, zachránila svůj lid od pogromu. Na její památku se slaví svátek Purim.

Kruh je symbolem jednoty a absolutna, dokonalosti; času a nekonečnosti, věčnosti a věčného opakování života.

Beata Długosz připravila pro kolínskou synagogu projekt vizuálně navazující na její předchozí práce Eos (2007) a Iris (2008). Pracuje s technikou fotogramu, ale fotogram v jejím pojetí už přesahuje hranice jednoduchého pokládání předmětů na světlocitlivý materiál, představuje spíše invenční práci se světlem, kombinování technik a náhodných procesů. V temné komoře svádí odvěký boj světla s temnotou, jak v souvislosti s jejími pracemi napsal Jan Bujnowski. Proces vzniku fotogramu má svým charakterem blízko k akčnímu umění, výsledkem je jedinečné, neopakovatelné dílo závislé svým vznikem na konkrétním prostoru a čase. Vedle kreativní práce v komoře Beata Długosz studuje reakci jednotlivých předmětů na světlo a jejich postupnou proměnu.

Na tomto principu jsou založeny i práce vystavené v synagoze, na ženské tribuně (kam jinam situovat ozvěnu příběhu o Ester). Na tenkou bílou látku a dvoumetrové tenké tyče jsou naneseny různě reagující emulze, které se budou v průběhu výstavy barevně proměňovat. Dílo bude de facto utvářeno pouze světelnými podmínkami, jež budou v synagoze během výstavy působit, každé se navíc bude proměňovat jinak, díky vlastní interakci s okolním prostorem. Dalo by se říci, že autorka revokací procesuálního umění navazuje na kritické debaty a hledání umělecké svobody v šedesátých. letech. Proces vzniku díla se stává dílem samým. Oproti minimalismu a postminimalismu vrací Beata Długosz dílům obsah, který si uvědomujeme právě v jedinečném prostoru kolínské synagogy

– Helena Musilová