Picnic, 2005, video, 3:20

Video postupně zabírá detaily staré fotografie. Scéna: usmívající se žena, ústřední mužská postava a malý chlapec v pozadí. Sporadický komentář za kamerou, další zvuky a rytmické montáže stírají rozdíl mezi integritou a manipulací. Na hlavni pušky se objeví slovo „slikar“* – kód tohoto videa.

Igor dělá video. Nejprve byl malířem. A v Kolíně vystavuje fotografie. V zásadě tím hlavním důvodem, proč jsem Igora na Funkeho Kolín přizvala, bylo jeho krátké video Picnic. Je o jedné fotografii. O starém rodinném snímku, nad nímž se po letech sejdou ti, kteří na něm jsou. Vzpomínky na rodinu jsou důležitou součástí naší přítomnosti. Skrývá se v nich i nevědomé, pocházející z tradic a hodnot předchozích generací. Vizuálně jde o syrový dokument. Bez explikace může video Picnic působit jako pasáž z detektivky.

Pro Funkeho Kolín pracoval Igor s podobným tématem; hledal stopy příběhu v archivu jedné rodiny.

– Dita Lamačová